Malenkyj vjerch aneb Mrtvá nevěsta
"Hororová groteska, jež má obě roviny, které má správá groteska mít: komickou i vážnou, dojemnou či hrůznou."
Divadelní „poDIVováví“ v Kořimi vyvrcholilo premiérou Mrtvé nevěsty
Kouřim / Pět divadelních představení a jeden folkrockový koncert, to byl první ročník festivalu „Kouřimské PodDIVování“, který ve spolupráci s radnicí organizovaly zdejší soubory Mrsťa Prsťa a Junioři. A právě premiéra černé kabaretní komedie Mrtvá nevěsta Mrsti Prsti celé divadelní festivalování v pátek večer uzavřela beznadějně vyprodaným hledištěm. „Bylo to opravdu nečekané. Čtvrt hodiny před začátkem už bylo všech dvě stě míst obsazených a zatímco v zákulisí vládlo předpremiérové chaosení, vpředu se přidávaly židle,“ poznamenala s úsměvem jedna ze členek pomáhajícího souboru Junioři Veronika Růžková.
Inscenace byla netrpělivě očekávanou událostí, protože soubor se po své velice úspěšné předchozí komedii Lásky plné rošády vrhl na zpracování relativně známého animovaného filmu a očekával samozřejmé srovnání.
„Dlouho jsme hledali, jakou cestou se po Rošádách vydat. Chtěli jsme opět změnu, a to jak v námětu, tak ve zpracování. Nakonec padla volba na Mrtvou nevěstu Tima Burtona, jejímž příběhem o živém mladíkovi, který si omylem vezme mrtvou krásku, jsme se nechali inspirovat. A protože nám tradiční způsob vyprávění nevyhovoval, zaexperimentovali jsme si trochu s kabaretem,“ vysvětluje režisér Martin Drahovzal.
Jak už je u tohoto souboru tradicí, bylo představení opět plné hudby a svérázných tanečních čísel. „Původně má jít o ukrajinskou pohádku, takže jsme vše zasadili kamsi na rusky mluvící a zpívající východ. Představení tak získalo díky směsi ruských lidovek, židovských melodií a ukrajinského bigbeatu opravdu originální ráz, který možná někoho nejdřív šokoval, ale pak ho diváci vzali za svůj a odměňovali aplausy na otevřené scéně,“ dodává představitelka Nevěsty a zároveň hlavní organizátorka „PoDIVování“ Radka Pšeničková.
Pětašedesátiminutová inscenace hýřila nejen hudbou, ale i originálními kostýmy, které vytvořila Inka Vokřálová z Plaňanských zvoníků, s nimiž Mrsťa Prsťa již léta spolupracuje.
„Filmovou předlohu zná mnoho lidí a spousta z nich nám tvrdila, že z ní nelze udělat divadlo. My si ale trvali na svém a o to víc nás potěšilo konstatování rozesmátých popremiérových diváků, že se to podařilo,“ uzavírá Martin Drahovzal s tím, že po Vánocích se Mrsťa Prsťa vydá s touto inscenací na zájezdy do okolních měst a na soutěže.
„Festival přitáhl stovky diváků všech generací a mnozí odcházeli s chutí zapojit se do podobných akcí konaných ve městě. A zvlášť nádherná páteční premiéra s krásnou atmosférou spustila lavinu tvůrčích nápadů, a dokonce podnítila některé dospělé k rozhodnutí oživit divadelní spolek, který tu kdysi existoval. Co víc bychom si mohli přát,“ dodává starostka kouřimi Zuzana Čiháková.
(dram),
Kolínský deník, listopad 2007.
Divadlo Hrané pro děti v posledních 17 letech / Divadlo pro děti
Čtyři minirecenze
Mrsťa Prsťa ZUŠ Kouřim: Malenkyj vjerch aneb Mrtvá vs. živá (scénář a režie M. Drahovzal)
Chystaný sňatek Viktora, synka ze zbohatlické rodiny rybárníků, a Viktorie, dcerky ze zchudlé rodiny šlechtické, zkomplikuje a málem zhatí to, že Viktor při nácviku obřadu v lese nasadí prsten na vyčnívající ruku před dvaceti lety zavražděné Rebeky, čímž vzniknou její nároky na ženicha. Nakonec jsou peripetie šťastně vyřešeny, živý dostane živou a mrtvá (odchází za svým ex-manželem?)…
Fanouškové filmu Mrtvá nevěsta se cítili dotčeni napodobeninou. Porota, žel, film neznala, ale po letmém nahlédnutí do narychlo sehnané nahrávky mnoho podobnosti (krom příběhu a možná někdy textace – což by nás ale například u uvedení Shakespearova textu nijak nepřekvapovalo, natož pohoršovalo) neshledala.
Zato shledala kus dobře odvedené práce herecké i režijní. Přesnou stylizaci jednotlivých postav a jejich stejně přesnou koordinaci v groteskních akcích, řadu pěkných nápadů režijních (slézání Viktorie na svázaných prostěradlem podél zábradlí, rozmlouvající Viktorie a pop na opačných stranách jeviště, realizace dialogů střídavým otáčením do profilu a en face…) i scénografických (kostýmy, masky, ryby a konzerva v rukou zbohatlických rybárníků, využívání scény členěnné dvouramenným schodištěm, vedoucím na vyvýšenou plošinu…); kašírovaný krb ve funkci oltáře či barového pultu, jenž je z poněkud jiné „pohádky“ k nim nepočítám. Soubor dobře pracuje se střihy a se zkratkou, má smysl pro proměnlivý a funkční temporytmus, pro výraznou stylizaci akce.
Inscenace má i své rezervy či problémy. Vývoj postavy mrtvé nevěsty není vybudován natolik, aby její altruistické vzdání se Viktora vyznělo hodnověrně a ne jen jako autorská zvůle či nepříliš motivovaný zlom. Nepřehledně je sdělena „právní“ situace Viktorova a Rebečina sňatku-nesňatku. Chybně je vystavěn konec: namísto, aby byl vybudován jako závěr příběhu, přesouvá se pokus o něj do partu opovědníkova dovětku a, když už diváci začnou tleskat, zarazí je přídavek, který se ukáže být poněkud rozvleklou děkovačkou. Za nejslabší stránku inscenace považuji reprodukovanou hudební směsku, která je sice veselá, ale pochází z výrazně nižší cenové skupiny: jsou to jakési prvoplánové komentáře na úrovni komunální satiry, co dopůvodu i stylu pak guláš ber, kde ber.
I přes tyto drobné výminky však jde o pozoruhodnou, nápaditostí i řemeslným zvládáním kvalitní inscenaci, která přinejmenším dobře pobaví. Je to hororová groteska, jež má obě roviny, které má správá groteska mít: komickou i vážnou, dojemnou či hrůznou.
(LR), 2008.
Kterak kouřimské divadelní soubory spojily své síly a co z toho vzešlo
Dámy a pánové, čtenářky a čtenářové, byvší i jsoucí divačky a diváci her mladých kouřimských souborů Mrsťa Prsťa a Junioři. Půlrok se sešel s půlrokem a přišel opět čas malého bilancování a informování vás, ctěné veřejnosti, co že se to dělo s vašimi divadly v roce 2008.
Nezahálela? Neusnula na vavřínech úspěšných loňských premiér Mrtvé nevěsty a Deseti malých černoušků? Rozhodně ne. Obě divadla, či lépe oba divadelní soubory fungující při jedné Základní umělecké škole v Kouřimi, hrály tento půlrok víc, než kterýkoliv předtím. A nejen, že hrály. Oba soubory prohloubily svoji vzájemnou spolupráci natolik, že vzniklo jediné fungující divadelní těleso, v němž když jeden soubor hraje, druhý mu vytváří technické zázemí a naopak. Ku všeobecné radosti a spokojenosti.
Letošní sezónu odstartovali Junioři v druhé půli února (20. 2.) reprízou detektivního dramatu Deset malých černoušků, které představili v divadélku na „zušce“ v Českém Brodě. Sklidili úspěch a pozvání k dalšímu hostování. To však byla pouze příprava na jejch první velkou soutěž.
Mrsťa Prsťa zahájil svou „šňůru“ Mrstvé nevěsty březnovou reprízou v Kouřimi (7. 3.), aby ji hned druhý den vyjel zahrát v Maršovicích na Benešovsku (8. 3.) a o týden později na regionální soutěž Prima setkání ve Strašecí do Nového Strašecí (16. 3.). Onu březnovou sobotu vyrazily do Strašecího oba kouřimské soubory, aby ostatním mladým Středočechům dokázaly, jaké že se to hraje v Kouřimi divadlo. A diváci i porota se shodli na tom, že dobré. Junioři byli proto se svými Deseti černoušky doporučeni k postupu na národní kolo Náchodské prima sezony a Mrsťa s Nevěstou na Šrámkův Písek.
V tu dobu také spatřily světlo světa nové webové stránky, kde oba soubory prezentují svou dosavadní úspěšnou činnost (pokud jste je ještě neobjevili, navštivte www.mrsta-prsta.cz).
Mrsťa ještě na konci března vyrazil s Nevěstou do Kolína, kde rozesmál diváky v sále DDM na Zámecké. Při této příležitosti také vznikla krátká reportáž, kterou mohli diváci spatřit ve zpravodajských blocích na všech třech kanálech České televize (a která je k nahlédnutí i na výše zmiňovaných www stránkách).
V dubnu se soubor Mrsťa Prsťa objevil s Nevěstou na Klicperových dnech v Sadské (19. 4.), ale tentokrát se nestkal s pochopením poroty, která měla na hru docela jiný názor, než doposud rozesmávané obecenstvo. Proto si soubor o týden později (26. 4.) „zpestřil“ hraní oprášením Skopců na porážku, které předvedl divákům v Mekce divadelních ochotníků, v Hronově. Květen patřil maturantům, a tak se hraní výrazně na čas omezilo. Část souboru společně s herci Malého divadla Kolín ale přesto inscenovala v rámci Dnů muzeí secesní pásmo Má krásné nohy, vykřikla mladá dáma (17. 5.) a to přímo v interiérech dobové expozice v Regionálním muzeu v Kolíně.
O týden později (24.5.) představili čtyři členové Mrsti Prsti (Pšeničková, Dobiášová, Němec, Drahovzal) barokné pásmo Svůj širák odhazuji v dál inscenovaný tentokrát v podzemí radnice v Českém Brodě. A ještě týž večer se celý soubor vydal do Horních Počernic, aby ve zdejším letním přírodním divadle nechal opět zaznít ruské rytmy své Mrtvé nevěsty. Za maturující Zuzku P. zaskočila jeden večer kolegyně a kamarádka z Malého divadla Lada Austová, která mezi nás (jako i v minulých letech) lehce a úspěšně zapadla.
V červnu čeká Juniory další repríza Černoušků (13. 6.) a Mrsťu zájezd do Hradce Králové, kam byl soubor pozván na mezinárodní festival Open air, a to hned se dvěma inscenacemi.
V pátek 27. 6. večer tu představíme Lásky plné rošády a v sobotu 28. 6. (opět večer) Mrtvou nevěstu. Nutno podotknout, že nás potěšilo pozvání do dobré společnosti několika desítek amatérských i profesionálních divadelních souborů, mnohdy velmi zvučných jmen, jako je brněnská Husa na povázku, pražský Disk, mladý soubor ND, divadlo A-ha z Lysé nad Labem či pražští Vosto 5. Doufáme, že se naše představení budou líbit a Hradečtí budou na kouřimské divadlo rádi vzpomínat. Držte nám tedy palce, ať se nám to podaří.
V Kouřimi budete oba soubory moci vidět až po prázdninách (během nichž se chystáme na další, již 12. divadelní tábor v Maršovicích, nazvaný „MiXnuto“), kdy o Snu noci kouřimské (13. 9.) sehrajeme po letech oprášené franškovité barokní „drama“ Radslavův soud a týden později vám připomeneme Skopce na porážku (19. 9.). A jak pevně věříme, bude pokračovat naše vzájemné spoluhraní Juniorů i Mrsti. Neboť jak to vidím já, „ty dvé již dnes jedno jsou“.
Martin Drahovzal,
Kouřimský zpravodaj, 2008.