Černá komedie o manželství pobaví a svobodné
Kolín – Mladý úspěšný soubor z Kouřimi Mrsťa Prsťa, který vystupuje po celé republice a posbíral několik ocenění, zavítá zítra v 19.30 i na divadelní prkna Domu dětí a mládeže Kolín na Zámecké. Přivezou černou komedii Lásky plné rošády.
„Hra je inspirována povídkami spisovatee Roalda Dahla, které pohlížejí na partnerské vztahy a zejména manželství svérázným způsobem. Přestože jsme až na režiséra všichni svobodní, vložili jsme do představení vše, co jsme o vztazích věděli, slyšeli i zažili kolem sebe,“ poznamenala představitelka jedné z nezvyklých manželek Radka Pšeničková.
Komedii Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády uvádí společně s Domem dětí i Malé divadlo Kolín, jehož režisér Martin Drahovzal je zároveň autorem i režisérem představení. „Hrajeme s Kouřimáky v Kolíně po dlouhých sedmi letech. Kolíňáci nás mohli sice vidět třeba při noci muzeí, ale s představením jsme tu podruhé. A věřím, že se pobavíme,“ poznamenal Drahovzal.
(od), Kolínský deník, 23. 2. 2007.
Zámecká přinesla humor
Divadlo Mrsťa Prsťa představilo novou zábavnou komedii o lásce
Kolín – Barevnou černou komediií o manželství a o těch věcech: Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády uvedlo v sobotu večer divadlo Mrsťa Prsťa Kouřim. Představení trvalo přibližně půl druhé hodiny a diváci si přišli na své. Humorně laděná komedie všechny návštěvníky nadchla a rozesmála. Divadélko Mrsťa Prsťa vzniklo v roce 1999 a za své působení zinscenovalo celkem patnáct her. „Už jsme nazkoušeli hodně her a uvedli jsme je ve spoustě opakování. U všech představení se jedná o naše originály, které vycházejí z literárních předloh. Scénáře píši já přímo na tělo našeho souboru,“ uvedl režisér Martin Drahovzal. Divadlo působí v kolínském okrese, ale nezdráhá se rozjet za jeho hranice. Soubor vystupuje na soutěžích, na kterých se představuje veřejnosti. Získalo také mnoho ocenění.
Tomáš Husa, Kolínský deník, 26. 2. 2007.
V Sadské zvítězily inscenace se zásadním autorským přístupem
Jednoznačným vítězem s nominací na přehlídku ve Vysokém nad Jizerou se stalo divadlo Mrsťa Prsťa Kouřim s inscenací Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády; text napsal na motivy povídek R. Dahla vedoucí souboru M. Drahovzal. Soubor, jehož herci dosahují věkového průměru sotva dvaceti let, hraje komedii o partnerských, především manželských vztazích. A tím nejzajímavějším je, že nevzniká nějaká očekávatelná parodie, oni hrají naprosto přorozeně nás – své rodiče – a nevysmívají se nám, oni nás „berou“. Inscenace pracuje bezchybně s rytmem, s gagem, velmi zdařilá je scénografie, jednoznačně však největší poklona patří režisérovi a autorovi v jedné osobě, neboť i na semináři k přestavení nás jeho mladí herci přesvědčili, že jsou jeho poučenými a nezmanipulovanými partnery.
[kráceno]
Kateřina Fixová, Amatérská scéna, 2007, s. 4.
Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády - Mrsťa Prsťa Kouřim
Nad předlohou jsem si trochu zoufal: Co je to za tvar? Kusé dialogy a režijní poznámky typu "(během pantomimy jí to všecko poví)" nebo "(taneční scéna pátrajících policistů)". Prostě cosi, co se vymyká jistému standardu, navíc dialogy plytké, s pointami nevýraznými...
A najednou se stalo odpolední představení souboru Mrsťa Prsťa z Kouřimi báječnou zábavou. Inscenace hýřila nejrůznějšími divadelními žánry (hrálo se chvíli činoherně, chvíli tanečně, pantomimicky i na pohybové improvizace došlo), soubor prostě není v zajetí klasického divadla, ale pokračuje, alespoň podle slov jeho hlavního šamana Martina Drahovzala, v principech práce osvojovaných již před lety, kdy současní herci souboru byli členy jeho dětského studia. Dospěli, zkrásněli jistě, věnují se nejen divadlu, ale také tanci - a umí spolu komunikovat, na jevišti jsou vesměs suverénní a pravdiví, je na ně radost pohledět.
Martin Drahovzal nabídl svému stádečku dvě povídky z Dahlových Milostných rošád, příběhů s překvapivým koncem, první z nich na téměř detektivní téma, druhou jakoby z Dekameronu. V prvním příběhu soubor opustil zdlouhavou expozici vztahu Marge a manžela Jacka. Ten po ilustrativní pantomimě dostal ihned do palice a mohlo se vyšetřovat, ironicky, parodicky, sekvencemi typu televizní Policie New York. Bláznivými honičkami policajtů, jako vystřiženými z Chaplinových grotesek, jsme se dostali k sežrání vražedné zbraně, pohaně policajtů a radosti manželky nad dokonalým přelstěním mužů zákona. Skvělé gagy, báječná muzika, vesměs přesné pointy.
Druhá část, báječně propojená "akční" přestavbou, nabídla více činohry, více dialogického jednání a samozřejmě v duchu souboru i řadu brilantních tanečně-pohybových kreací - půvabné scény milostných hrátek nepravých manželů, sitcomové situace na večírcích a v barech... Někdy se trochu vytratilo tempo, některé dialogy by bylo ještě třeba provětrat tužkou ve prospěch tanečně-pantomimického vyjádření, stejně jako by stála za zamyšlení účelnost scény, která vede ke zbytečně dlouhým přestavbám. Ale to není tak důležité. Představení spředené z recese, nadsázky, ironie i sebeironie, představení, v němž fungoval celý soubor velmi pěkně, prostě, co chtít víc?
Alexandr Gregar,
Větrník, č. 11, 19. 10. 2007. Online originál
ZDE.
Martin Drahovzal – režie, scénář, zvuk
S jakými představami jste tvořili Skopce na porážku, kolik úsilí a potu vás to stálo, co jste tomu obětovali?
Kus života, to vždycky. Chtěli jsme dělat komedii, protože předtím jsme měli středověké drama o honech na čarodějnice A ochraňuj nás před šelmou, které vždy celý soubor vyčerpalo, jak si je odžili. Chtěli změnu, tak proto jsme s pustili do komedie a vybrali jsme si povíky Roalda Dahla. Jelikož věkové ani personální obsazení souboru nám příliš nedovoluje hrát kasické hry, a upřímně řečeno klasický repertoár ani moc hrát nechceme, protože nám tak nějak nesedí, pokoušíme se o hry vlastní, pokud to jde. Před lety jsem četl Dahlovy povídky a dvě z nich jsem vybral. První, Velká rošáda, je čas od času zpracovávna, druhá je Skopec na porážku. Podle nich jsem napsal scénáře k jakýmsi jednoaktovkám. Moc rádi si hrajeme s pohybem, který jsme předváděli už v předchozím představení Romeo a Julie… a Od La Platy k Fergussonu, je to naše oblíbená parketa, na níž si je soubor jistý a moc jej baví. Takže proto jsme celé představení prošpikovali dobovou muzikou a, dejme tomu, místy i tancem a vše jsme zasadili do šedesátých let. Hudební složka je, dá se říci, dalším hudebním partnerem. Přestože to nejsou ty úplně nejprofláklejší hudební šlágry, jsou dost známé na to, aby soubor, jemuž je 19 až 20 let v průměru, objevil kvality této muziky.
Není divu, je to krásná muzika. Když jste se na tomto představení autorsky podílel, jaký jste získal vztah k Dahlovi?
Já mám vztah už jako čtenář od doby, kdy jsem přečetl jeho první povídky. Získaly si mě černým humorem, který mám rád, pointami, jež jsou výborné, a pak se mi samozřejmě líbí televizní či filmová zpracování, jako například film Karlík a továrna na čokoládu.
Jak přijal soubor Roalda Dahla?
Velmi nadšeně. Jamile jsem jim přečetl první povídku, Velkou rošádu, hned jsme začali uvažovat, jak to uděláme. Originální pojetí nám dává možnost, jak hrát něco, co nás baví, rozesmívá diváky a nás zase zpětně láká jim Skopce hrát. Nikdo z nás není ženatý, holky nejsou vdané a k tomu onen věkový průměr – je hned jasné, že nemám žádné zkušenosti s manželským vztahem, máme je pouze odkoukané z okolí, ať už od příbuzných, sousedů či známých. Do postav jsme prostě dali všechno naše pozorování a snažili jsme se, aby diváci, přestože jsde o komedii hranou s velkou nadsázkou, poznali sebe, nebo své okolí.
Divadlo je o reflexíxh a tak to má být. Co bude dál?
Nyní děláme Mrtvou nevěstu inspirovanou animovaným filmem Tima Burtona. Někteří nechápou, jak je možné, převést ho na divadlo. My jsme také zvědaví, jak se nám povede, ale doufáme, že dobře a ke spokojenosti diváků. Protože to bude zase něco oiginálního. A my věříme, že si představení najde své příznivce.
Tak zlomte vaz.
(pehe),
Větrník, č. 11, 19. 10. 2007. Online originál
ZDE.
Klíčové celostátní přehlídky (Krakonošův divadelní podzim)
Soubor Mrsťa Prsťa z Kouřimi inscenoval dvě povídky Dahlových Milostných rošád, a to způsobem, který jej úspěšně provází na řadě divadelních přehlídek. Vlastní děj s překvapivou pointou realizoval neobyčejně zajímavě různými výrazovými prostředky – činohrou, pantomimou, tancem, improvizací a stínohrou. Vše má jevištní vtip a radost ze hry. Letité působení Martina Drahovzala jako režiséra a jeho systematická umělecko-pedagogická spolupráce se souborem přináší dlouhodobě průkazné výsledky. Inscenace mohla být možná lépe vystavěna, snad i trochu zkrácena, ale to nemění nic na spontánním přijetí Mrsti Prsti u diváků všech generací.
[kráceno]
[…],
Amatérská scéna, č. 6, 2007, s. 23.
Kouřimské divadlo Mrsťa Prsťa sklidilo vavříny na celostátní soutěži
Kouřim / Vysoké nad Jizerou / Velké úspěchy získalo kouřimské divadlo Mrsťa Prsťa na 38. ročníku Krakonošova divadelního pozdimu. „Na přehlídce divadel v Sadské náš soubor postoupil do celostátního kola pořádaného každoročně ve Vysokém nad Jizerou. Tam postupuje pouze jeden soubor z každého kraje,“ nastínil vedouví divadla Martin Drahovzal úspěšnou cestu na národní přehlídku venkovských divadelníh souborů. Divácké ohlasy soubor zazanamenal ještě před uvedením svých dvou představení, kterými se v celostátním kole prezentovalo již ve třinácté repríze. Úspěšnou se stala barevně černá komedie Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády.
„Diváci nás příznivě vítali. Na svých představeních jsme měli vyprodáno a dokonce přišla pozvání na představení po celé republice,“ popsal dění na soutěži Martin Drahovzal. Divadlo se soutěžě účastnilo již před pěti lety a lidé na něj nezapomněli. Celkem soubor Mrsťa Prsťa získal pět ocenění. Jednalo se o tři čestná uznání pro herce Tomáše Auterského, Petra Němce a Radku Pšeničkovou. Martin Drahovzal získal cenu za režii a nechyběla ani cena za dlouholeté a úspěšné umělecko-pedagogické vedení souboru Mrsťa Prsťa. A kam s diváci mohou přijít podívat na představení?
„V současnosti finišujeme na přípravách černé komedie Mrtvá nevěsta, kterou poprvé uvedeme v kouřimském kinosále v pátek 30. listopadu od 20 hodin,“ řekl Drahovzal. Jedná se o inscenaci inspirovanou animovaným filmemTima Burtona. Zároveň připravuje divadlo Junior detektivku podle Agathy Christie Deset malých černoušků, které divákům nabídne 17. listopadu v kouřimském kinosále.
„Zásluhou dlouholeté pečlivé práce Martina Drahovzala se již mnoho let daří navazovat na dřívější divadelní tradici v Kouřimi. Divadlo Mrsťa Prsťa je perfektní, na úrovni a dokázalo si získat srdce diváků. Pokud získají herci ocenění, je to jistě zasloužené,“ uvedla starostka Kouřimi Zuzana Čiháková, která je zároveň členkou komise kulturní a sportovní ve městě. Martin Drahvzal společně s herečkou Radkou Pšeničkovou organizují pod záštitou města festival Kouřimské podivování.
„Martin Drahovzal vede tři soubory – Mrsť Prsťa, Junioři a Sedmáci, čímž pracuje na přilákání široké veřejnosti všech generací k divadlu, hlavně mládeže,“ pochválila Čiháková.
Tomáš Husa,
Kolínský deník, 8. 11. 2007.